Jindřichovice pod Smrkem
Jindřichovice
Česky | Deutsch | English | Polski

▼   Z naší fotogalerie   ▼
Zobrazit článek
[úřední deska]
Zobrazit článek
Vědunka v náruči šťastné maminky. foto Jan Mikulička
[OBEC]
Zobrazit článek
Vánoční koncest
[Místní agenda (MA 21)]

Společnými silami se podařilo dokončit Žijící skanzen

Cestou z Jindřichovic na Frýdlant jste si možná všimli toho, že u skanzenu utichl v posledních měsících intenzivní stavební ruch a že ten nový podstávkový dům vypadá hotově včetně upraveného okolí. Ano, je to tak, stavbu Žijícího skanzenu se skutečně podařilo na konci října dokončit a nyní už se jen zlehka a v pozvolném tempu dolaďují různé detaily, které už nemají vliv na možnost využívání celého areálu. Nyní už působí dům v původním stavebním stylu zvně i uvnitř idylicky a poklidně, jak bylo původním záměrem. K té idylce však vedla cesta mimořádně neidylická...

Původní termín dokončení měl být už v červnu, ale dodavatelskou firmu provázely potíže už od zimy – nestihla v termínu dokončit dvě jiné stavby, kde platila penále a postupně se dostala do dluhů. Stále jsme však věřili, že se podaří její potíže překonat, sehnali jsme jí i možnost úvěru a tím získání peněz na dokončení stavby, protože peníze z EU měly podle smlouvy přijít až po dokončení projektu. Také jsme s EU vyjednali prodloužení termínu právě do konce října. Jenže mezitím se tato firma propadla do svých dluhů hlouběji a byla na ní dokonce vypsána exekuce. Bohužel nám tato firma nebyla schopna otevřít karty včas, kdy jsme mohli nastalou situaci řešit relativně v klidu. Celá hloubka problémů dodavatele se tak před námi otevřela až na poslední chvíli, kdy jsme pochopili, že firma nedostojí smlouvě a poslední etapu nedokončí.

V tom momentě již bylo téměř pozdě na jakékoliv řešení a velmi reálnou se stala hrozba nedokončení projektu v termínu (další posun termínu už nepřicházel v úvahu) a tudíž vracení mnohamilionové dotace. Těžko si představit, co vše by to obnášelo, ale v podstatě asi likvidaci skanzenu, prodej v exekuci, dluhy do konce života.... Situace vypadala velmi vážně ze dvou důvodů – jednak jsme neměli peníze na zaplacení řemeslníků a firem, protože tyto peníze měly přijít až po dokončení. To pro velkou firmu sice neznamená problém, ale žádnou velkou firmu, která by měla kapacity na takto netypické (historicky věrné) stavební práce a také čas ke konci sezóny se nepodařilo najít. A tak jsme čelili i druhému vážnému problému – najít dostatek řemeslníků a menších firem, které by uměly a měly čas na ty dokončovací práce zde...

Když teď napíšeme "naštěstí se oba tyto problémy podařilo vyřešit", vyzní to banálně, ale opravdu nevíme, jak popsat ty probdělé noci u počítače, dny i noci strávené se zednickou lžicí a metrem na stavbě, nekonečnou řadu telefonátů i osobních jednání... Když se však na tu dobu teď zpětně podíváme, musíme konstatovat zvláštní věc. Určitou vděčnost osudu, nejen za to, že se nějakým téměř zázračným způsobem vždy podařilo z téměř bezvýchodné situace najít řešení, ale i za to, že tato problematická situace vlastně vznikla. Je těžké to vysvětlit, ale jsme teď s tím projektem mnohem více spjatí, než kdyby to bez problémů v termínu postavil pohodový dodavatel. Je v tom také mnohem větší pokora a vděčnost osudu, dobrá prevence pýchy. Je v tom i velká vděčnost mnoha lidem, kteří nám půjčili své soukromé peníze, ačkoliv šli do rizika, že se nám to nemusí povést a tak o ně mohou přijít. Mnozí z nich žijí či budou žít právě tady v Jindřichovicích a my jsme nesmírně rádi, že prostě jsou takoví lidé. Riskovali hodně, někteří to, že jim zmizí peníze, které měli připravené na stavbu těch nových domů a jim se zhroutí jejich životní sen. Ale věděli, že pokud nepomůžou, zhroutí se nám ten náš. Také věděli, že pomáhají na svět něčemu velmi krásnému a vzácnému, že to poselství, které bude lidem předávat tento nový dům stojí za to pro něj riskovat. A také jsme si uvědomili hloubku té důvěry, kterou v nás vkládají, že nám věří, že ten projekt dokončíme i když to vypadá nemožné. A krom toho i hloubku jejich lásky, protože všechny rozumné důvody nestačí na to, aby člověk tohle udělal, tu lásku k druhému (a konkrétně i k nám) bylo nesmírně vnitřně silné cítit.

V podstatě totéž plarí o řemeslnících a zástupcích firem, kteří nám tu pomáhali. Mnozí museli na naši stavbu jít od svých jiných zakázek, které byly mnohdy výnosnější nebo na nich kvůli nám své práce zpozdili. A mnozí také riskovali, že jejich práce nebude zaplacená – museli všichni věřit nám i všem ostatním, protože jediný řemeslník, který by nedostál svým závazkům (a nebo by je nemohl splnit třeba i kvůli nemoci a pod.) znamenal, že dílo nebude dokončeno a tudíž nebude Unií proplaceno... Mnozí čekali na peníze týdny a někteří, kteří mají přeci jen větší finanční zázemí, budou čekat měsíce – souhlasili s tím, že peníze dostanou až poté, co přijde dotace z Unie (v podstatě nám na zaplacení svých vlastních faktur půjčili).

Někteří samozřejmě nemohli čekat na peníze delší dobu, živí rodiny a žijí tak říkajíc ze dne na den, ale trávili tu třeba celé dny a dlouhé večery, další přátelé nám půjčovali třeba auto na nezbytné cesty pro materiál a podobně, další mnohé záležitosti zařídili a jiní nám prostě jen drželi palce, i tato podpora má svou váhu a držela nás nad vodou, když byly chvíle, kdy jsme propadali smutku a únavě.

A v neposlední řadě došlo i k mnohem intenzivnějším osobním kontaktům s pracovníky instituce, která administruje peníze z EU a kteří nám v mnohém velmi nadstandardně vyšli vstříc. Bylo velmi příjemné a povzbuzující cítit tu podporu i od nich, cítit, že to nejsou jen úředníci, ale lidé, kteří se ze všech sil snaží pomoci na svět dobré a užitečné věci.

Všem, kteří nám pomohli, jmenovitě děkujeme na těchto stránkách v kapitole Děkujeme sponzorům.

Také jsme si uvědomili, že právě díky tomu krachu dodavatele z daleka tu našli práci mnozí řemeslníci z místa a blízkého okolí, že na druhou stranu tato stavba také pomohla mnohým z nich uživit sebe i rodiny a jejich prostřednictvím pak pomohla i k určitému ekonomickému oživení tohoto regionu.

Ano, nakonec opravdu musíme překvapivě přiznat, že to vše, co se dělo, bylo dobré a užitečné. Ten "náš" projekt přestal zdaleka být jen "naším" projektem, ale stal se opravdu věcí veřejnou, tedy nejen ve smyslu veřejnosti sloužící, jak bylo původně zamýšleno, ale také z veřejné vůle vzniklou, což posouvá jeho význam mnohem výše. Nás vnitřně tento průběh projektu také velice posunul k vděčnosti a pokoře a k radosti z toho, jací lidé tu kolem nás žijí.

Na závěr dovolte snad ještě pár slov o tom, k čemu vlastně bude nový dům sloužit. Těch významů je mnoho: Je to unikátní stavba podstávkového domu s tím užitkem, že ukázala, že i v dnešní době lze a stojí za to takovéto domy, tvořící základ architektonické tradice Euroregionu Nisa stavět. Památkáři už si okopírovali stavební plány a budou je ve společném česko-polsko-německém projektu využívat pro výuku nových řemeslníků. Skanzen (spolu s naučnou stezkou a cyklotrasou) samozřejmě slouží pro rodiny i školy jako turistický a výletní cíl, kde se návštěvníci dozvědí mnohé o historii tohoto regionu i života před průmyslovou revolucí obecně. Přes zimu je otevřen pouze o víkendech, od dubna však po celý týden. Prostory domu budou dále sloužit pro pořádání různých workshopů, táborů či víkendovek a také k pořádání kulturních akcí. Před další sezónou chceme uskutečnit kulturní festiválek jakožto slavnostní otevření pro veřejnost, termín ještě zvažujeme, ale rádi Vás prostřednictvím Jindřichovických listů nebo plakátků pozveme.

Geosense Geoportál
Czech Point

EKOLOGICKÉ INFORMAČNÍ CENTRUM

Ekologické informační centrumObčerstvení na srubu pod větrnými elektrárnami. Otevřeno:

Čt, Pá: 10:00 - 16:00

So: 10:00 - 17:00

Ne: 10:00 - 16:00

 

PROHLÍDKY VĚTRNÝCH ELEKTRÁREN s výkladem probíhají po předchozí telefonické nebo písemné domluvě s paní Mirkou Zahejskou v jindřichovickém Ekologickém Informačním Centru (značeno) na tel. čísle
nebo 604 777 977

 

Trasnsparentní účet
Kostel Nejsvětější Trojice Jindřichovice p. Sm.

35-0985040399/0800

Reklama
Rodinná farma PERMALAND - ReinSaat 360 Panorama