31. srpna 2008
Autor článku: Petr Pávek
Rebel Pávek se vyžívá ve farmaření
Mf DNES 30.08.2008 - článek o permakultuře
http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?r=mfseverocech&v=204&c=1037401
Rebel Pávek se vyžívá ve farmaření
POLITIK A FARMÁŘ Petr Pávek se před necelým rokem stáhl z politiky, starostuje v Jindřichovicích pod Smrkem a farmaří. Zatímco v minulosti se v médiích objevoval téměř každý den, nyní o něm příliš slyšet není a naplno se věnuje permakultuře.
Jindřichovice pod Smrkem - Petr Pávek je člověk, kterého někteří lidé zbožňují, jiní zas stejnou měrou rádi nemají. Odhaduji to padesát na padesát. Petr Pávek se před necelým rokem stáhl z politiky a svůj slib, že se do ní nebude vracet, zatím dodržuje. Zatímco kdysi míval měsíčně i sto mediálních výstupů, dnes o něm slyšet skutečně není. Starostuje v Jindřichovicích pod Smrkem, dělá podle vlastních slov „mámutátu“ jeden a půl ročnímu synovi Patrickovi a zbláznil se do permakultury.
* Po odchodu z politiky jste prohlásil, že chcete už být jen farmářem. Jak se vám množí stádo skotu?
Kravičkám se daří výborně, jsou zdravé a silné. Před podzimním prodejem býčků se počet kusů pohybuje okolo čtyřiceti, na zimu zůstává okolo třiceti krav a býk.
* Pojďme k tomu neobvyklému slůvku permakultura. Ve Wikipedii jsem se dočetl, že název je složenina anglických slov permanent a agriculture, kde permanentnost (trvalost) reprezentuje trvalou udržitelnost a druhé (zemědělství) značí přístup k půdě nebo přírodě obecně. Předpokládám, že to všechno má cosi s vaším farmařením společného.
Vždy jsem snil o soběstačném způsobu života, vedeném v harmonii s okolní přírodou a dále od lidí. Již několik let připravuji soukromě projekt farmy, která takovým nárokům vyhovuje. Vycházím z historicky osvědčeného předpokladu, že hospodářství, které musí něco doplňovat zvenčí je jako nemocný člověk, který bere léky. Teprve poslední století zničilo fungující zemědělství, narušilo rovnováhu, zavedlo chemii, těžkou techniku a deformaci trhu.
* Jak jste se k permakultuře dostal?
Moje žena Saša se vrátila úplně nadšená a vysoce motivovaná z kurzu o rodových statcích, které vede Jarda Svoboda ve Skalce u Doks a přenesla na mě hlubší význam permakultury. Do té doby to pro mě byl výraz s mlhavým obsahem. Okamžitě se vrhla do překopání zahrady, vytváření navýšených záhonů, já postavil bylinnou spirálu, zorali jsme pro výsev obilí. Nakoupili jsme literaturu z celého světa o permakultuře, jedlých nebo jinak přímo využitelných ekosystémech, stavbách ze slámy a hlíny a vrhli se na studium. Největším „guru“ permakultury v Evropě je asi sedlák Sepp Holzer, který má statek v rakouských Alpách v nadmořské výšce 1500 m n. m. a dokázal v těchto nehostinných podmínkách vybudovat ekosystém, kde se venku a bez péče daří i tak exotické flóře, jako jsou citrusy, olivy, fíky a orchideje.
* Co to je za chlapíka, tenhle Sepp Holzer?
Byli jsme se Sašou se u něj podívat, strávili jsme na jeho statku víkend, načerpali inspiraci, vědomosti a motivaci k dalšímu budování permakulturního statku. Sepp Holzer je sedlák několikáté generace, a jelikož neutrpěl žádné moderní vysoké vzdělání, není to žádný intelektuál a rádoby ekolog nebo tzv. ochránce přírody. Má fungující a velmi dobře prosperující hospodářství a dnes je žádaným poradcem vlád zemí, kde nešetrná politika způsobila ekologické katastrofy.
* Povídejte, přehánějte!
Sepp vydal řadu knih v mnoha jazycích, od životopisných přes dokumentární až po návody, jak budovat permakulturní statek. Jedno moravské nakladatelství zakoupilo na knihy práva a byl jsem nakladatelem ujištěn, že první kniha by měla přijít na český trh ještě před letošními Vánocemi. Mimochodem, na podzim chci pozvat Seppa Holzra do Jindřichovic.
* Už jste zasázel na vaší zahrádce kopřivy a dodal pýr? Jak v tom rostou ředkvičky?
V permakultuře je postavené na hlavu téměř vše, co nás naučili o zemědělství ve škole. Tak například se klade důraz na pestrost kultur jako opak monokultury. A je jedno, zda se jedná o lesy, sady nebo záhony se zeleninou. Rostliny v pestrém sousedství vytváří fungující systémy, které si navzájem dávají, co potřebují. Vláhu, dusík, stín. Důležité jsou kameny, které předávají teplo ze slunce, vyrovnávají vlhkost, chrání proti škůdcům, stabilizují půdu. Člověk zcela přehodnotí pojem plevelu a škůdců, nachází v nich pomocníky a někdy i zdroj obživy. Málokdo tuší, kolik takzvaných plevelů je jedlých a chutných.
* Permakultura zřejmě nevytváří upravené zahrádky, v nichž je vše krásně v řadách, bez jediného plevele…
Taková zahrada opravdu působí na první pohled jako džungle, ale je v tom systém. Kopřivy ani pýr sázet nemusíme, přichází samy. Mezi nimi jsme opravdu sklízeli mj. nádherné ředkvičky, velké jako rajčata. Bez hnojení, pletí a zalévání.
* Pokuste se na nějakém konkrétním příkladu z vašeho hospodářství demonstrovat permakulturu.
Požádal jsem v červnu Sašu, aby koupila mladé stromky. Koupila pět různých ovocných stromků, všechny měly zelené lístky a poupata, některé kvetly. Všechny měly dole dva fousy vyschlých a zubožených kořenů. Všechny nás učili, že takové stromky nelze v tuto roční dobu úspěšně zasadit. Nechal jsem je na slunci usychat do dalšího dne, potom jsem jim otrhal všechno listí, poupata i květy. Vykopal jsem na louce jámy, do každé jsem vložil kámen, na to položil seschlé kořeny stromků a zasypal hlínou. Navrch jsem ke kmínkům dal vždy dva ploché kameny na výšku tak, aby tvořily jakési zrcadlo pro sluneční paprsky od východu a od jihu. Všechny stromky se úžasně chytily, všechny vyhnaly nové větve, listí a mají květy v mnohem větším množství než předtím. A proč? Stromky si v touze po přežití a rozmnožení samy našly cestu k vodě hluboko v zemi, obrostly kámen, zesílily a zadělaly na plody. Velkou chybou pěstitelů je nepřiměřené rozmazlování rostlin neustálým hnojením, zaléváním a okopáváním.
* Vím, že jste se před pár lety, bylo to ještě před tím, než vás zlanařili do Strany zelených, o trvale udržitelný rozvoj zajímal. Vaší biblí v tu dobu byla kniha Přírodní kapitalismus autorů Hawken, Lovins a Lovinsová. Jaká je souvislost permakultury s Přírodním kapitalismem?
Udržitelný rozvoj je mi bytostně vlastní, uvažoval a konal jsem tak vždycky, jenom jsem nevěděl, že se tomu tak má říkat.
* Díky za upřímnost…
Kniha Přírodní kapitalismus mi nebyla nikdy biblí, tou je mi samozřejmě Bible, ale srozumitelným sdělením o nevyčíslitelných škodách na životech, zdraví a ekonomice, které způsobují hloupé drancování zdrojů, degradace ekosystémů na výrobní prostředek a člověka na statistickou jednotku.
* Když se pokusím být ironický, pak myslím, že si permakulturu velmi oblíbí zemědělci v celé EU. Při jejím důsledném rozšiřování by zřejmě do budoucnosti přicházeli o obrovské evropské dotace plynoucí do zemědělství.
Brát na něco dotace vypadá na začátku vždycky chytře, ale život nám ukazuje, že to není tak jednoduché. Spolu s penězi přichází byrokracie, hloupá, složitá a často kontraproduktivní pravidla a současně kontrola jejich dodržování a ruku v ruce s ní šikana. Nejhorší je ale ztráta svobody a ekonomická závislost. To bych podtrhl. Zdeformovaný zemědělský trh je toho ukázkou, nesystémová opatření od zdi ke zdi, člověk si klade otázku, komu to všechno slouží. Systém nenávidí lidi, kteří jsou ochotni stát na vlastních nohách, přebírají odpovědnost za svůj život a ještě se jim daří. Pravdou je, že takoví lidé toho od systému také moc nečekají. Permakultura je způsob hospodaření pro lidi, kteří vidí život trochu jinak.
* Politika a permakultura jsou disciplíny od sebe na hony vzdálené. Politika vás přestala bavit, jak to bude s permakulturou? Někdy mám totiž pocit, že máte víc vizí, než jste schopen nakonec realizovat.
To je, s prominutím, pěkná hloupost. Za prvé; politika a permakultura jsou si v mém pojetí velmi blízké, monokultura, diktatura a uniformita na straně jedné a na straně druhé permakultura, demokracie, pestrost. A za druhé, když byste si dal tu práci a šel pozpátku v mých šlépějích, tak byste zjistil, kolik projektů z mé vize se již zhmotnilo a kolik se právě zhmotňuje. Navíc se celá rodina v posledních dvou měsících denně přiživujeme tím, čím nás permakulturní zahrada obdařila.
***
Petr Pávek
narodil se v roce 1963
vzdělání: ekonom
zaměstnání: starosta, farmář
jazyky: němčina, angličtina
rodina: žena Saša, syn Patrick
koníčky: historie, vážná hudba, motorka
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - liberecký kraj
Autor: JAN ŠEBELKA
copyright: MAFRA a.s. - MF DNES - iDNES
Rebel Pávek se vyžívá ve farmaření
POLITIK A FARMÁŘ Petr Pávek se před necelým rokem stáhl z politiky, starostuje v Jindřichovicích pod Smrkem a farmaří. Zatímco v minulosti se v médiích objevoval téměř každý den, nyní o něm příliš slyšet není a naplno se věnuje permakultuře.
Jindřichovice pod Smrkem - Petr Pávek je člověk, kterého někteří lidé zbožňují, jiní zas stejnou měrou rádi nemají. Odhaduji to padesát na padesát. Petr Pávek se před necelým rokem stáhl z politiky a svůj slib, že se do ní nebude vracet, zatím dodržuje. Zatímco kdysi míval měsíčně i sto mediálních výstupů, dnes o něm slyšet skutečně není. Starostuje v Jindřichovicích pod Smrkem, dělá podle vlastních slov „mámutátu“ jeden a půl ročnímu synovi Patrickovi a zbláznil se do permakultury.
* Po odchodu z politiky jste prohlásil, že chcete už být jen farmářem. Jak se vám množí stádo skotu?
Kravičkám se daří výborně, jsou zdravé a silné. Před podzimním prodejem býčků se počet kusů pohybuje okolo čtyřiceti, na zimu zůstává okolo třiceti krav a býk.
* Pojďme k tomu neobvyklému slůvku permakultura. Ve Wikipedii jsem se dočetl, že název je složenina anglických slov permanent a agriculture, kde permanentnost (trvalost) reprezentuje trvalou udržitelnost a druhé (zemědělství) značí přístup k půdě nebo přírodě obecně. Předpokládám, že to všechno má cosi s vaším farmařením společného.
Vždy jsem snil o soběstačném způsobu života, vedeném v harmonii s okolní přírodou a dále od lidí. Již několik let připravuji soukromě projekt farmy, která takovým nárokům vyhovuje. Vycházím z historicky osvědčeného předpokladu, že hospodářství, které musí něco doplňovat zvenčí je jako nemocný člověk, který bere léky. Teprve poslední století zničilo fungující zemědělství, narušilo rovnováhu, zavedlo chemii, těžkou techniku a deformaci trhu.
* Jak jste se k permakultuře dostal?
Moje žena Saša se vrátila úplně nadšená a vysoce motivovaná z kurzu o rodových statcích, které vede Jarda Svoboda ve Skalce u Doks a přenesla na mě hlubší význam permakultury. Do té doby to pro mě byl výraz s mlhavým obsahem. Okamžitě se vrhla do překopání zahrady, vytváření navýšených záhonů, já postavil bylinnou spirálu, zorali jsme pro výsev obilí. Nakoupili jsme literaturu z celého světa o permakultuře, jedlých nebo jinak přímo využitelných ekosystémech, stavbách ze slámy a hlíny a vrhli se na studium. Největším „guru“ permakultury v Evropě je asi sedlák Sepp Holzer, který má statek v rakouských Alpách v nadmořské výšce 1500 m n. m. a dokázal v těchto nehostinných podmínkách vybudovat ekosystém, kde se venku a bez péče daří i tak exotické flóře, jako jsou citrusy, olivy, fíky a orchideje.
* Co to je za chlapíka, tenhle Sepp Holzer?
Byli jsme se Sašou se u něj podívat, strávili jsme na jeho statku víkend, načerpali inspiraci, vědomosti a motivaci k dalšímu budování permakulturního statku. Sepp Holzer je sedlák několikáté generace, a jelikož neutrpěl žádné moderní vysoké vzdělání, není to žádný intelektuál a rádoby ekolog nebo tzv. ochránce přírody. Má fungující a velmi dobře prosperující hospodářství a dnes je žádaným poradcem vlád zemí, kde nešetrná politika způsobila ekologické katastrofy.
* Povídejte, přehánějte!
Sepp vydal řadu knih v mnoha jazycích, od životopisných přes dokumentární až po návody, jak budovat permakulturní statek. Jedno moravské nakladatelství zakoupilo na knihy práva a byl jsem nakladatelem ujištěn, že první kniha by měla přijít na český trh ještě před letošními Vánocemi. Mimochodem, na podzim chci pozvat Seppa Holzra do Jindřichovic.
* Už jste zasázel na vaší zahrádce kopřivy a dodal pýr? Jak v tom rostou ředkvičky?
V permakultuře je postavené na hlavu téměř vše, co nás naučili o zemědělství ve škole. Tak například se klade důraz na pestrost kultur jako opak monokultury. A je jedno, zda se jedná o lesy, sady nebo záhony se zeleninou. Rostliny v pestrém sousedství vytváří fungující systémy, které si navzájem dávají, co potřebují. Vláhu, dusík, stín. Důležité jsou kameny, které předávají teplo ze slunce, vyrovnávají vlhkost, chrání proti škůdcům, stabilizují půdu. Člověk zcela přehodnotí pojem plevelu a škůdců, nachází v nich pomocníky a někdy i zdroj obživy. Málokdo tuší, kolik takzvaných plevelů je jedlých a chutných.
* Permakultura zřejmě nevytváří upravené zahrádky, v nichž je vše krásně v řadách, bez jediného plevele…
Taková zahrada opravdu působí na první pohled jako džungle, ale je v tom systém. Kopřivy ani pýr sázet nemusíme, přichází samy. Mezi nimi jsme opravdu sklízeli mj. nádherné ředkvičky, velké jako rajčata. Bez hnojení, pletí a zalévání.
* Pokuste se na nějakém konkrétním příkladu z vašeho hospodářství demonstrovat permakulturu.
Požádal jsem v červnu Sašu, aby koupila mladé stromky. Koupila pět různých ovocných stromků, všechny měly zelené lístky a poupata, některé kvetly. Všechny měly dole dva fousy vyschlých a zubožených kořenů. Všechny nás učili, že takové stromky nelze v tuto roční dobu úspěšně zasadit. Nechal jsem je na slunci usychat do dalšího dne, potom jsem jim otrhal všechno listí, poupata i květy. Vykopal jsem na louce jámy, do každé jsem vložil kámen, na to položil seschlé kořeny stromků a zasypal hlínou. Navrch jsem ke kmínkům dal vždy dva ploché kameny na výšku tak, aby tvořily jakési zrcadlo pro sluneční paprsky od východu a od jihu. Všechny stromky se úžasně chytily, všechny vyhnaly nové větve, listí a mají květy v mnohem větším množství než předtím. A proč? Stromky si v touze po přežití a rozmnožení samy našly cestu k vodě hluboko v zemi, obrostly kámen, zesílily a zadělaly na plody. Velkou chybou pěstitelů je nepřiměřené rozmazlování rostlin neustálým hnojením, zaléváním a okopáváním.
* Vím, že jste se před pár lety, bylo to ještě před tím, než vás zlanařili do Strany zelených, o trvale udržitelný rozvoj zajímal. Vaší biblí v tu dobu byla kniha Přírodní kapitalismus autorů Hawken, Lovins a Lovinsová. Jaká je souvislost permakultury s Přírodním kapitalismem?
Udržitelný rozvoj je mi bytostně vlastní, uvažoval a konal jsem tak vždycky, jenom jsem nevěděl, že se tomu tak má říkat.
* Díky za upřímnost…
Kniha Přírodní kapitalismus mi nebyla nikdy biblí, tou je mi samozřejmě Bible, ale srozumitelným sdělením o nevyčíslitelných škodách na životech, zdraví a ekonomice, které způsobují hloupé drancování zdrojů, degradace ekosystémů na výrobní prostředek a člověka na statistickou jednotku.
* Když se pokusím být ironický, pak myslím, že si permakulturu velmi oblíbí zemědělci v celé EU. Při jejím důsledném rozšiřování by zřejmě do budoucnosti přicházeli o obrovské evropské dotace plynoucí do zemědělství.
Brát na něco dotace vypadá na začátku vždycky chytře, ale život nám ukazuje, že to není tak jednoduché. Spolu s penězi přichází byrokracie, hloupá, složitá a často kontraproduktivní pravidla a současně kontrola jejich dodržování a ruku v ruce s ní šikana. Nejhorší je ale ztráta svobody a ekonomická závislost. To bych podtrhl. Zdeformovaný zemědělský trh je toho ukázkou, nesystémová opatření od zdi ke zdi, člověk si klade otázku, komu to všechno slouží. Systém nenávidí lidi, kteří jsou ochotni stát na vlastních nohách, přebírají odpovědnost za svůj život a ještě se jim daří. Pravdou je, že takoví lidé toho od systému také moc nečekají. Permakultura je způsob hospodaření pro lidi, kteří vidí život trochu jinak.
* Politika a permakultura jsou disciplíny od sebe na hony vzdálené. Politika vás přestala bavit, jak to bude s permakulturou? Někdy mám totiž pocit, že máte víc vizí, než jste schopen nakonec realizovat.
To je, s prominutím, pěkná hloupost. Za prvé; politika a permakultura jsou si v mém pojetí velmi blízké, monokultura, diktatura a uniformita na straně jedné a na straně druhé permakultura, demokracie, pestrost. A za druhé, když byste si dal tu práci a šel pozpátku v mých šlépějích, tak byste zjistil, kolik projektů z mé vize se již zhmotnilo a kolik se právě zhmotňuje. Navíc se celá rodina v posledních dvou měsících denně přiživujeme tím, čím nás permakulturní zahrada obdařila.
***
Petr Pávek
narodil se v roce 1963
vzdělání: ekonom
zaměstnání: starosta, farmář
jazyky: němčina, angličtina
rodina: žena Saša, syn Patrick
koníčky: historie, vážná hudba, motorka
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - liberecký kraj
Autor: JAN ŠEBELKA
copyright: MAFRA a.s. - MF DNES - iDNES
Soubory ke stažení
 |
REBEL PÁVEK SE VYŽÍVÁ VE FARMAŘENÍ (PDF) | 00000251.pdf | 54,4 KB |
