V Jindřichovicích už začali stavět dvě větrné elektrárny

V Jindřichovicích vyrostou větrné elektrárny, které budou největší v České republice

Jindřichovice pod Smrkem - Dvěma větrnými elektrárnami, které budou vyrábět elektrickou energii, se už koncem týdne pochlubí Jindřichovice pod Smrkem nedaleko Frýdlantu.

            Na staveniště dorazil nejprve devadesátitunový jeřáb, který obě elektrárny během středy a čtvrtka postaví. Jeřáb montovali dělníci až na místě. Úzkou silnici v maličké obci však včera dopoledne neblokovaly pouze kamiony, která vezly části obřího jeřábu. Do Jindřichovic totiž současně dorazila i větrná elektrárna z Německa. Také tento kolos nevezla vozidla najednou, ale po částech.

            “Větrné elektrárny, které jeřáb na louce kousek za naším domovem důchodců vztyčí, jsou největší v republice,” řekl starosta Jindřichovic pod Smrkem Petr Pávek. “Stožáry budou vysoké třiašedesát metrů, vrtule mají průměr čtyřiačtyřicet metrů.”

            Na místo, kde elektrárny vyrostou, vede úzká silnice. “Očesaný podvozek jeřábu se musel doslova kroutit v zatáčkách z Nového Města pod Smrkem do Jindřichovic, protože jeho osmdesát tun váhy nesmělo přejet jeden z jindřichovických mostů na hlavním tahu přes Řasnice,” uvedl jindřichovický starosta.

            Dělníci včera dopoledne dávali obří jeřáb dohromady.

            Pokračování na straně D2

            Pokračování ze strany D1

            K tomu, aby ho poskládali z jednotlivých dílů, potřebovali nutně druhý, menší jeřáb.

            “Je to největší jeřáb ve východní Evropě,” řekl o devadesátitunovém kolosu Jaroslav Brož, technik firmy, která jeřáb pronajala. “Tady v Jindřichovicích zvedne do výše pětasedmdesáti metrů břemeno o váze osmatřicet tun.”

            Rameno jeřábu je výsuvné a měří až šedesát metrů. “Na jeho konec přijde ještě nástavec, ten má jedenadevadesát metrů,” dodal Brož. “Jeřáb tedy dosáhne až do výše bezmála sto padesáti metrů.”

            Dělníci se však bez malého, pomocného jeřábu, neobejdou ani ve chvíli, kdy budou stavět samotné tělo elektrány, na něž se pak posadí vrtule. “Tělo elektrárny je ze tří částí, každá měří jedenadvacet metrů,” vysvětlil Brož. “Jeřáby uchytí tyto části na obou koncích a dostanou je tak šetrně z vodorovné polohy do svislé.”

            Do Jindřichovic přijelo pět jeřábníků. “Na tom velkém se budou střídat tři lidé,” dodal Brož. “Budou sice jeřáb obsluhovat, ovšem musí se řídit pokyny, které jim dají němečtí partneři, kteří elektrárnu dodali.”

            Podle Brože zatím dělníkům počasí přeje. “Kdyby foukal vítr větší rychlostí než je devět metrů za sekundu, tak bychom museli práci přerušit, jeřáb v takových podmínkách nesmí pracovat,” vysvětlil Brož. “Sice by se nepřevrátil, ale mohl by se poškodit.” Zatímco tělo elektrárny poskládají jeřáby až ve vzduchu, vrtuli sestaví dělníci dohromady na zemi.

            Teprve potom ji jeřáb zvedne a opatrně upevní na vršek těla elektrárny. “Bude to hodinářská práce,” připustil Brož.

            Pro výstavbu větrných elektráren našla obec místo na rozlehlé louce. “Tady fouká vítr pořád, je to největrnější místo na Frýdlantsku, kde rychlost větru je okolo devíti metrů za sekundu,” řekl Otto Novotný z Agentury mikroregionálního rozvoje.

            Náklady na výstavbu dvou větrných elektráren činí dvaašedesát milionů korun. “Tyto peníze jdou převážně ze Státního fondu životního prostředí, obec přispěje devíti miliony korun,” prozradil Novotný.

MILOSLAVA MARTÍNKOVÁ