Jindřichovický masopust
Oprášení tradic a zimní pohádková cesta
Pár přátel jindřichovické školy se rozhodlo, že odpoledne
21.2.2004 stráví společně s dětmi venku.
V plánu bylo masopustně se veselit, křepčit a pobíhat v maskách po vesnici.
Startovní kartičky dostaly děti u místního muzea, kde to všechno začalo.
Na cestě po okolí je čekalo osm úkolů.
Nejtěžší se ukázal hned ten první
u Makové panenky.
No, trefte se míčkem na cíl, když vám kloužou obě nohy..
Ani U upírů to nebylo úplně snadné, ale chodit na chůdách po sněhu nedělalo
klukům a holkám žádné problémy.
Rozdělávat oheň, shánět v lese suché dřevo, takhle chytře si to na děti
vymyslely indiánky,
aby jim prý na sněhu nebyla zima. Děti si se vším hravě poradily a ještě potrénovaly svůj sluch, když pronásledovaly nepřítele s tomahavkem poslepu.
Bílé paní děti pomohly s tajemnými symboly, nejprve je musely všechny najít
a pak jí povyprávět, co viděly.
V bezpečné vzdálenosti od indiánek tábořili kovbojové. Každý si u nich mohl vyzkoušet,
jestli se vyhoupne a udrží na koni bez sedla.
Na posledním stanovišti U domorodců se děti dozvěděly, kde jejich cesta končí.
Všem se rozzářila očka a upalovaly do školní jídelny na teplý čaj a domácí koláč.
V jídelně děti dostaly drobné odměny za krásné masky a počkaly na ostatní.
Pak se mohlo vyrazit na masopustní průvod.
V čele průvodu jel povoz s koňmi, na kterém seděli ti, kteří už měli uťapané nožičky.
Projížděli jsme vesnicí, zpívali písničky a sem tam jsme se zastavili a potěšili
masopustní básničkou hospodyňky, které jsme zpíváním a rámusem vylákyli ven.
Dostali jsme takových dobrot, že příští rok určitě vyhlásíme soutěž
o nejlepší masopustní koblihu.
Zpátky před školu jsme se vrátili až za tmy.
I přes chladný večer se dětem domů nechtělo a prý příští rok půjdou zas…
Děkujeme všem přátelům školy a dobrovolníkům, kteří se na přípravě masopustu podíleli.
Fotogalerie
